Něco málo na začátek II…



Je to neuvěřitelné. Pokud naše počítadlo na stránkách nelže, tak naši stránku s prvním číslem navštívilo za jeden měsíc přes 1500 lidí. Děkujeme! Já sama jsem optimista, ale přiznám se, že i trochu skeptik. Říkala jsem si, že 100 lidí bude úspěch. A přitom vás bylo nakonec tolik! Ani nevíte, jakou z toho mám radost. A nejen já… Celá naše redakce, kterou se vám pokusíme co nejdříve představit.

Na festivalu Za Zdí se propagace našeho časopisu také povedla, jak jsme si představovali, a papírová forma nám také přinesla odezvu, jak od studentů, tak i učitelů.

Pokud jste si v minulém čísle všimli chyb…již nebudou. Dali jsme dohromady korekturu a teď již si budete moci vychutnat příjemné počtení bez pravopisných chyb.

Také se nám blíží prázdniny. Protože všichni máme přes prázdniny aktivit, že nevíme, kam dřív skočit, časopis jako takový sám o sobě vycházet nebude, ovšem nějaké jednotlivé, do žádného čísla nezařazené, články očekávat pravděpodobně můžete.

A co se můžete dočíst v II. čísle? Co se dělo na festivalu Za Zdí? Co zažili druháci a sexta na sociálních stážích? Nebo článek, ve kterém je zpracovaný náš dotazník, který bylo možno vyplnit na uzavřených facebookových stránkách zhruba před měsícem a půl, a mnoho dalšího.

Nějak mi došla slova. Nevím, jestli radostí z návštěvnosti, nebo únavou z celého školního roku. Myslím, že mi dáte za pravdu, že být student je náročné. O to víc, když jste maturant. Tímto bych chtěla pogratulovat všem úspěšným, ale samozřejmě i méně úspěšným, kteří to v září „zandají“ s plnou parádou, protože jsou přece z Katoláku a to už něco znamená 🙂 . Nyní vás již nebudu více nudit a přeji hezké počtení.

Carpe diem, přátelé.